Vážení přátelé!
Přinášíme horkou novinku, a to, zprávy z našich napínavých podniků! Můžete si tu tedy přečíst, co všechno jsme prováděli a zažívali!
Přejeme příjemné čtění!
Tedy:
Páteční odjezd, proběhl naprosto v pořádku. Díky tomu, že jsme nejeli nijak zvlášť daleko, za (na naše poměry chabé) dvě hodinky jsme stanuli na potemnělém náměstí (tedy… plácku před jednotou) v Křelovicích. Po krátké, leč bujaré večeři naskládali jsme zavazadla do vozu doprovodného a velmi obezřetně, vybaveni náležitými světelnými signály, vydali jsme se směr Želiv. Bylo domluveno, že spatří-li kdo ve tmě vozidlo, spustí poplach a všichni svorně naskáčeme do škarpy. Což byla nejen zábava, ale i neprůstřelné bezpečnostní opatření (omezení vztahovala se jen na mosty). Chlapci, notně utaháni, zabrali bez jakýchkoli protestů hned po příchodu.
Ráno jsme vyběhli vstříc slunečním paprskům pod kopec Šibeník, kdejžto jsme se řádně rozcvičili a následně matematicky a prostorově nadané osoby v našem KPT (tedy ne já) dokázali složitými výpočty narovnat všech dvacet stolujících na snídani k jednomu stolu. Vyrazili jsme bez dalších prodlev a jali se vyrábět meče – středobod naší výpravy. Chlapci se ozbrojili nadšeně a bleskurychle a hned po krátké bezpečnostní instruktáži jali se šavlovat, což prováděli nadále po celý víkend – kromě spánku a chvil, kdy měli ruce obsazené jídlem – již nepřetržitě. V okolních lesích svedli nejednu bitvu s oživlým jídlem. Tématem výpravy totiž byla konspirační teorie týkající se CHEM-TRAILS, tedy kondenzačních pásů za letadly na obloze. Kluky jsme postavili před příběh, že jedna z variant této teorie tvrdí, že letadla ve skutečnosti rozprašují miriády mikroskopických robotů, kteří, přisednou-li k povrchu jakéhosi předmětu, umožňují komusi tento předmět na dálku ovládat. Zdivočelým a krvežíznivým bramborám, alobalu, ba i kuřatům (nejobávanější protivník) odolali a když je porazili, odnesli si je k večeři. K našemu překvapení a úlevě ( doslova, neboť na chatě nám praskl záchod ) byla otevřená výletní restaurace, kde se udatní (a mnoha šrámy již pokrytí) bojovníci občerstvili kofolou.
Náš výlet, připomínající spíše tažení barbarských vojsk, zakončili jsme přípravou, úpravou a konzumací ulovených potravin na ohni. V neděli (v přestávkách mezi šermováním – tedy asi za 10 minut) kluci výbornou spoluprácí přeskládali dvě hromady polínek a po zběžném obědě vyrazili jsme na autobus. Rezerva, kterou jsme ponechali na cestu, byla strávena posledními půtkami.
Výprava se tedy podařila zcela. CPT se sešlo v plné síle, což dodalo programu pořádnou dávku dynamičnosti. Chlapci dokonce byli až podezřele hodní, pravděpodobně důsledkem neustálého zaujetí šermem.