„V březnu 1913 se sešlo několik kamarádů. Koupili si stan, vařič Primus a ,Základy junáctví´. Koncem dubna mi A. B. Svojsík nabídl družinu k vedení.“
A hned je pověřil uvádět hosty na první skautském představení v Divoké Šárce. Začátkem roku 1914 přidělil A. B. Svojsík Braťkově družině číslo 5 – proto Pětka.
Na vzniku a prvních letech činnosti Junáka se podíleli mnozí významní lidé, např. otec a syn Klikové.
Propagaci nového hnutí se věnovaly všechny družiny a bylo pro to vykonáno mnoho zajímavých akcí, ačkoli doba nebyla vůbec jednoduchá.
V roce 1914 už uspořádala Pětka vlastní tábor v Libčicích n. Vltavou. Jako jeden z mála táborů nebyl po vypuknutí války přerušen, i když Braťka na něj dojížděl vlakem a docházel pěšky denně z Prahy, kde musel sloužit v zemské správě. Do
konce války pořádal Braťka tábory společně s Devítkou Vladimíra Wildmanna na Plešivci u Berouna. Tábor 1918 byl pro hlad předčasně ukončen – ale Junák a Pětka přežily.
Protože fotografií z těchto let je pomálu, vidíte zde pro přiblížení doby (světová válka) titulní stránku jednoho z prvních čísel časopisu Junák.
První vlastní klubovnu získala Pětka na Staré rychtě, díky Čeňkovi Klikovi, v roce 1915.
Braťka neuvěřitelně pečlivě zapisoval od začátku všechny schůzky, podniky a tábory, jak dokazují jeho deníky.
Při vzniku ČSR v říjnu 1918 se Pětka zapojila s ostatními skauty do služby státu. Braťka se stal tajemníkem Junáka.
1920 měla poprvé tábor na Slovensku, v Tatrách ve výši 1444 m.n.m., 1921 poprvé na rybníku Holná.
V roce 10. Výročí založení oddílu, vyjela poprvé k moři – do Makarské na pobřeží Jadranu.