Category Archives: 100 let za námi

Pětka v novém tisíciletí

V roce 2002 se vodní pětka spojuje se střediskem Tekakwitha, z klubovny v Havírně se oddíl přesunul do klubovny ve Strahovském klášteře, souběžně jsme používali klubovnu na Loretánském náměstí, odtud jsme se přesunuli do Nerudovy ulice a v současné době je klubovna v ulici Karolíny Světlé. Poslední tři zmiňované klubovny máme výhodně pronajaté od Městské části Praha 1. Současná klubovna je pro činnost oddílu nejvíce vyhovující, jsou zde tři oddělené místnosti, sociální zázemí, teplá voda. S pomocí rodičů jsme ji zvelebili a doufáme, že tam…

Pokračovat »

90.léta – Učíme se žít svobodně

Po obnově skautingu se oddíl registruje jako 5. přístav vodních skautů. Jak se časem ukázalo, prolomit dlouholetou uzavřenost není jednoduché. Postupně ubývalo nováčků i nových posil kapitanátu. Podařilo se získat zpět klubovnu Havírnu, jejíž interiér si k obrazu svému přizpůsobila policie, která odtud za normalizace bděla nad bezpečností strategické komunikace nábřeží. Bezpečno přestalo být kolem a vyskytli se mocní zájemci, na které jsme byli krátcí. Náhrada na Loretánském náměstí byla daleko od vody ale nádherná (důstojná, s výhledem králů). Svoboda, volnost, propojení se světovým skautingem.…

Pokračovat »

Osmdesátá léta – nadechnutí

ZKOUŠKY MAJORA ROGERSE ČILI ROGERSÁRNY Snad na žádném táboře nechybí Zkoušky majora Rogerse – „Rogersárny“. Inspirováni knihou K. Robertse „Cesta na severozápad“, musejí novodobí harcovníci překonat drsné překážky, rozdělat oheň z mokré klády, převézt ho na lodi i bez lodi přes vodu, skočit z vysoké skály, brodit a plavat. A to vše na čas. LP 1985: A a B – ROZHOVOR – INTIMNĚ A: „Hele, víš co jsem zaslechl? … Že příští rok možná pojedem na tábor někam ´za kopečky´!“ B: „Fakt, jo? No to…

Pokračovat »

Zima bylo, bláto bylo Pišiš a Sluníčko se narodilo

V polovině sedmdesátých let, kdy normalizační beznaděj nabývala vrcholu byly pod patronací Slavoje založeny oddíly, nejprve v roce 1975 vlčat zvaných Pišišvoři a o rok později světlušek zvaných Sluníčka. Byly to samostatné TOMy s vlastním programem a tábory. Kolem 11 – 12 let přecházely děti jako nováčci do oddílů kluků a Děbenek. Po obnově skautingu v roce 1989 se všechny 4 oddíly registrovaly jako 5.přístav vodních skatů. Svoboda a možnosti které přinesla, znamenaly pro středisko jak postupný úbytek nováčků, tak hlavně adeptů na vedení oddílů.…

Pokračovat »

Výměna generací – nastupují Děbenky

V polovině 70. let většina první generace dívčího oddílu dorostla do věku zakládání rodiny a z oddílu odešla. Vedení se postupně ujala Blanka, která měla poválečnou zkušenost ze Sluníček v 37. skautském oddíle. Počet členek i družin se rozrostl na Vydry, Barakudy, Kosatky a Potápky. Do kapitanátu se postupně přidávaly nejstarší odchovankyně, které koncem 80. let Blanku vystřídaly. Děběnky byly hravé. Každý rok byla dvoudení hra po Praze s detektivní zápletkou. Na táborech se objevila novinka – celotáborová hra. Její téma, například čarodějnice nebo Slovani,…

Pokračovat »

Pražské jaro – Nižbor a Orbis

V roce 1968 dochází k obnově JUNÁKA – organizace československých skautů. Pětka se registruje, ale neopouští ani TJ Slavoj Praha, kterému vděčí za přežití šedesátých let. V červnu se koná první „Nižborský“ táborový oheň. Na dohled někdejší skautské rezervace se scházejí všechny generace Pětky, včetně mnoha poúnorových exulantů žijících v zahraničí. Kapitanáty chlapeckého a dívčího oddílu skládají skautský slib do rukou nejstaršího činovníka Pětky, Jana Poláka – Louly. O rok později je na táboráku další nově založený oddíl světlušek a vlčat Devítka, později Orbis. Skautský…

Pokračovat »

Ahoj Slavoj aneb zlatá šedesátá

Koncem padesátých let dochází ke sbližování Pětky, užívající Skočku, s osazenstvem nedaleké chalupy Petraška na Klínových loukách v Krkonoších. Situace Pětky v Českém Yachtklubu, resp. v TJ Slavoj Vyšehrad nebyla perspektivní. Švígo a další starší Pětkaři přijali nabídku Michala Basche, předsedy odboru turistiky TJ Slavoj Praha a celý oddíl i se Skočkou přešel v roce 1961 do této jednoty jako oddíl vodní turistiky. Přestup proběhl relativně hladce také zásluhou vstřícnosti funkcionářů ČYK. Byl to krok strategicky správný. Pětka fungovala pod hlavičkou TJ Slavoj Praha dalších…

Pokračovat »

Založení dívčího oddílu

Pod vedením Čáminy byla v Havírně v září 1964 první schůzka dívčího oddílu. Štiky, Kajky, Vydry, 3 družiny po sedmi členkách, tak začínal oddíl později zvaný Děbenky. Čámině občas vypomáhaly Helenka a Hanka. V roce 1968 předala vedení svým odchovankyním, které se ve vedení střídaly až do poloviny 70. let. Ke konci je významně podpořili Jack s Bělou. Děbenčí archív je bohužel na fotografie chudší a jejich technická kvalita pokulhává. ČáminaČámina to neměla jednoduché. Byla aktivní sokolka ale na skautském táboře nikdy nebyla. A rady…

Pokračovat »